Zpravodaj 010

Vážení a milí blažení kytkožrouti,

taky máte takovou radost z toho bujení? Já mám velikou radost a moje zahrada ještě větší. Místo zahrady mám takovou marnotratnou džungli.  Květen je můj nejmilejší měsíc, protože v něm definitivně odkládám punčochy a nazouvám sandály nebo jen bosé nožky.

Červen, do něhož vstupujeme, nabídne už jen dva semináře venku, takže jak se moderně říká: „Nepropásněte je!“  Proklik na ten poslední seriózní máte dole v eshopu. Úplně poslední nabízí především zábavu.

Připravuju se na něj svědomitě. To znamená, že neustále myslím na kouzelné byliny.  A víte, že mezi ně patří i cibule a její příbuzné? Na zahradě se mi jakési Allium usadilo. Zkoušela jsem, zda by se tento druh dal jíst a přinesla jsem si jednu rostlinu domů na testování. Když jsem ji začala krájet,

rozplakala jsem se. Byl to ten cibulový pláč, nikoliv emoční – pláč radosti nebo smutku. Slzení, jaké jsem dřív zažívala při krájení cibule běžně, ale teď už se skoro nedostavuje, protože i cibule jsou zjemnělé (nepřipouštím si, že já bych byla o tolik otrlejší). Vzpomněla jsem si , že pamatuju i hořké okurky, pálivé papriky, červivé třešně a chlupaté broskve, z nichž teklo tolik šťávy, že se nedaly jíst žádným civilizovaným způsobem. Tenkrát jsem si jistě přála, abych neslzela, aby okurka nebyla hořká a broskev neškrábala jako neoholený muž…. protože jsem nevěděla, že zjemnělé chutě jsou nuda. Tož, vy si užijte červnovou sílu lupení posíleného májovým deštíčkem. Ve štiplavosti nebo hořkosti je zábava a kulinární poezie. V kontrastech je zábava.

A já pro Vás vybírám tři rozličná esa měsíce.

  • Kdo nezná báječné fialové koule, tak by měl ochutnat.  Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum) má delikátní květy, které jsou skoro lepší než ten zelený šnytlík. Štípe i hladí, vydrží i ve váze jako dekorace.
  • A další sílu můžete načerpat ze žlutých květů. Stavím se klidnou, když někomu nabízím lahodné květy brukvovitých jako je barborka obecná (Barbarea  vulgaris)  hořčice polní (Sinapis arvensis), nebo vykvetlá brokolice, a jsem přitom tázána, zda jím taky řepku. Ne! Ne, jako nejím.
  • A červen je také měsíc černého bezu (Sambucus nigra) s bílými květy. Jaký je můj vztah k němu, prozradím vám v září, kdy bude mít bobule. Něco málo o jeho magii si můžete přečíst v aktuálním čísle Nového prostoru, jehož jsem radostnou přispěvatelkou a uměřenou podporovatelkou.

…a pokud byste chtěli svůj vlastní Zpravodaj, do své vlastní emailové schránky, stačí kliknout sem

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nákupní košík
Přejít nahoru