Průvodce sezonou i místy výskytu jedlých rostlin, je nezbytnou výbavou do přírody, do zahrady
Na každý den je v něm jeden tip na jedlé býlí a kvítí, návody kde hledat a taky volné stránky na poznámky. Má kapesní rozměr i měkkou vazbu, prostě nezbytná terénní výbava.
To chci ale chci i s nezbytnou lupou, která 20x zvětšuje, chci rovnou terénní sadu.
Kalendář zahrnuje období od prvního rašení do prvních podzimních přízemních mrazíků. Stejně jako tomu bylo v Květinové kuchařce, je rozdělen na čtyři roční období kytkožrouta – brzké jaro, pozdní jaro, horké léto a babí léto.
Kalendář je sestaven podle rozvoje vegetace v Praze a okolí přibližně v nadmořských výškách kolem 300 metrů. Ve vyšších nadmořských výškách je vegetační sezona kratší. V jarních týdnech je třeba přidat přibližně pět dnů na každých sto výškových metrů. V letním období se kalendář věnuje převážně zahradním rostlinám. Jejich doba kvetení závisí na době výsevu, a tak jsou údaje v kalendáři spíše orientační. První mrazy přicházejí na horách a v pahorkatinách naopak dříve než v okolí hlavního města.
Notes stručně popisuje i některá naleziště jedlého kvítí a býlí. Nechybí ani městské lokality. Rostliny jsou vrtošivé a rostou si tam, kde samy chtějí. Co se týče zahrad, hodně záleží na hospodáři, a proto je jejich popis jen velmi povrchní. Navíc už bylo o zahradách napsáno mnoho zasvěcených knih.
„Notýsek vznikl na přání účastníků mých kurzů. Často se mne ptali na rostliny dávno odkvetlé nebo je chtěli hledat na místech, kde se opravdu nedaly najít. Kalendář jsem si sestavovala několik let jen tak pro sebe. (Dneska umím ta data výskytu skoro zpaměti.) Když bylo těch otázek moc, rozhodla jsem se uspořádat je do praktické příručky. Díky nápadům grafičky, která dílo zpracovávala, vznikl opravdu praktický notes s místem na vlastní poznámky. Kdo ho jednou vezme do ruky, už ho nechce pustit. Jo a ještě…. Jednou jsem se dozvěděla, že krásné ilustrace Pavly Dvorské používají malé květožroutky jako omalovánky.“