Zaklikejte si sbírkou kytek k jídlu. Součástí herbáře jsou obrázky i zajímavé informace o nich, včetně návodu jak je upravit k jídlu.
Kerblík roste prakticky všude. Má rád břehy potoků, řek, vlhčí křoviny a příkopy. Je třeba vybírat jen mladé výhonky. Zásoba kerblíku v lednici vydrží i čtyři dny. Je dobrou náhražkou petržele, libečku, nebo naťového celeru.
Kokoška pastuší tobolka roste v polních porostech, na suchých náspech, okrajích cest, rumištích. Mladé lístky a mírně nakvetlá květenství se hodí do jarních salátů, chutí připomínají kedlubny. Mladé listy připomínají svým tvarem pampelišky. Květy se pak sbírají a používají jako léčivka. Zralé plody se používaly jako koření.
Česnáček lékařský roste v zahradách i parcích, ale i na rumištích.Vyhledává vlhké půdy bohaté na živiny. Vyskytuje se od nížin až do podhůří. Z česnáčku sbíráme vrcholové části rostliny. Je univerzálním kuchyňským kvítím do slaných kombinací.
Popel se pálí ze zbytku kulinárního sena z předešlé sezony nebo přebytků různých aromatických bylin. Musí se pálit tak, aby se do něj nedostala hlína, nikoliv v ohništi na zemi. V Česku se dá využít na výrobu vynikajícího sýru, jehož kvalita se ještě zvýší zráním v kulinárním senu.
Dříve bývala kopretina luční běžná. S intenzivním pěstováním trávy a hnojením luk je vzácnější. Pěstování je snadné. Mladé výhonky jsou vhodné do salátů. Nerozvitá poupata jsou dobrá smažená. Korunní lístky na zdobení jemných výtvorůve studené kuchyni.
Barborka obecná má ráda náspy, výsypky a rumiště s chudou a kyselou půdou. Na jaře se sbírají mladé lístky, později nerozvitá nebo slabě nakvetlá květenství. Na podzim se sbírají šťavnaté lístky. Barborka je opravdu ostrá, a tak potřebuje kombinovat s něčím méně výrazným.
Brutnák lékařský teplomilný. Volně roste na Moravě. Z brutnáku se sbírají především samostatné modré květy. Brzy zjara se dají konzumovat také čerstvě vyrašené listy. Mladé listy jsou plnohodnotnou přísadou do jarních salátů. Květy se konzumují i se zeleným kalichem, který prodlužuje jejich trvanlivost.
Toten menší roste poměrně hojně na sušších stanovištích, na trávnících, na okrajích lesů, ale i na náspech, kolem železnic a na rumištích. V jižní Evropě se pěstuje jako respektovaná zelenina. V kuchyni se toten menší uplatní především v zimě, kdy není k dispozici jiné zelené lupení. Struktura je mírně tuhá, chuť jemně aromatická a osvěžující. Bylina je vhodnou přísadou do nejrůznějších brzce jarních jídel. Vyniká dobře i na chlebu se sádlem nebo s tvarohem.
Vochlice hřebenitá má ráda suchá stanoviště s podložím vápence. Na zahradě se jí daří na osluněných místech. Volně roste v oblasti Středozemního moře. Je zajímavá v prvních jarních měsících. V teplejších zimách se dají její lístky sklízet prakticky pod sněhem. Chuť lístků velmi intenzivně připomíná mladou mrkev. A navíc je půvabně dekorativní.
Kozlíček polní vyskytuje se poblíž polí (odtud jeho jméno), na mezích a v příkopech. Je poměrně běžný. V teplejších oblastech se může sbírat již v únoru, kdy jsou k dispozici přízemní listové růžice. Kvetoucí rostliny je možné sbírat do konce dubna. V zahradě se vysévá v srpnu. Do salátů funguje kozlíček polní jako základní surovina. Vyžaduje lehčí zálivky – s citronem a bez hořčice. Dá se použít jako dekorace. Dobře se je s nejrůznější zeleninou.
Pampeliška má ráda společnost lidských sídel. Roste hojně. Vyskytuje se od nížin až do hor. Pampeliška dává list, poupě i květ, a tak ji můžeme konzumovat skoro celý měsíc. Listy je třeba používat jemné a mladé. Poupata se dají nakládat o způsobu kapar. květů se dělají limonády, vína nebo medy.
Česnek viničný je vytvrvalá bylina. Barva listů je o něco temnější respektive „modřejší“, než je barva trávy a povrch je slabě ojíněný. Listy jsou duté. Kde roste Vyráží velmi brzy zjara. Jak napovídá jeho jméno, má nejraději sušší a prohřátá stanoviště Je považován za plevel, a tak je jeho přirozený …