Milí blažení kytkožrouti,
moc bych si přála, abyste si tohle pravidelné povídání o jedlých kytkách, četli až trochu později a nikoli teď za hukotu májových sirén, které zrovna víří za okny. Právě teď jste snad venku, nejraději v rozkvetlém sadu.
Duben nás zarmoutil překrásným počasím. Je dost možné, že začátek května nás naopak zarmoutí chladnem. Prý na příští týden hlásí na horách sněžení. Pamatuji si První máje, kdy sněžilo. Trochu mne to štvalo, ale nepřekvapovalo.
Byliny nejen jedlé květy jsou z toho celé zmatené, protože jim není dopřán čas slastné „listové puberty“ – období, kdy mohou bezstarostně bujet za přísunu hojné vláhy. Doba salátová letos proběhla zase strašně rychle a mnohé rostliny se vytahují rovnou do květu. Jsou tuhé a mnohdy zahořklé. Napadá mne, že se s vámi podělím o svůj loňský příměr. Jsou jako
děti, kterým nezbylo nic jiného, než mít strašně brzy děti, aby si zajistily kontinuitu rodu i v tom stresujícím vedru. A všechno to je tudíž takové trochu ničemné – ty rostliny samotné i ty jejich květy. Kolem nás kvete nezletilé býlí, které není schopné vytvořit pěkné potomstvo, protože je vymknuté z tisíciletého rytmu.
A konečně něco o jídle. Květen se stal za poslední čtvrtstoletí měsícem mondénního chřestu. Můžete si ho užít ale i trochu „hipízácky“ s planými jedlými rostlinami. Některé poslouží úplně stejně dobře, jako drahé svazečky chřestu lékařského (Asparagus officinalis).
Jak se k jedlým plevelům postavíte, to záleží na vaší kulinární orientaci. V pramenech, z nichž čerpám, se pro práci s mladými výhonky nabízejí obvykle dvě řešení tepelného zpracování. Laténská říká „ upravte jako chřest“, zato germánská to má „jako špenát“. Znamená to, že nasbíranému býlí buď ponecháte jeho strukturu a jen tak trochu je teplem poškádlíte nebo je rozšmelcujete na kaši a podusíte pod pokličkou.
Tak do doho:
- Merlík obrovský (Chenopodium giganteum), ten si ještě můžete vysít, protože roste rychle a zrovna pěkně napršelo. (Má zamlada famózní barvu růstového vrcholu – je úplně neon pink) nebo jen merlík bílý, který asi bude sám od sebe rašit na vašich záhonech, pokud nějaké máte. A pokud ne, nasbíráte ho kolem cest
- Divoká brokolice tedy vesnovka obecná (Cardaria draba), která bude ještě chvíli k dispozici na chladnějších místech. V Praze její sezona začala 10. dubna, kdy jsme jí byli (tedy spíš byly) sklízet na motolské haldě.
- Co a jak se dá dělat s tím býlím, to můžete přijít vyzkoušet na kulinární workshop, jemuž samozřejmě předchází botanický seminář. To vše 12. května od rána do odpoledne, zrovna na den matek.
A ať vám májový deštíček nadělí v stodole chlebíček, jak říká pranostika, to Vám přeji já květožroutka horlivá.
P.S. Na obrázku je mařinka vonná (Galium odoratum). Je ze zahrady. Moje výzva z minulého čísla zůstala k mé nekonečné lítosti bez odezvy. Platí stále.
…a pokud byste chtěli svůj vlastní Zpravodaj, do své vlastní emailové schránky, stačí kliknout sem