Sléz maurský (Malva mauritania)

Sléz maurský se někdy klasifikuje jako poddruh slézu lestníno. V původní domovině je to vytrvalá bylina, u nás si počíná jako jednoletka až dvouletka. Stonky jsou dlouhé 30 až 250 cm, vzpřímené a chlupaté. Dolní listy jsou stopkaté, okrouhle srdčité, pětilaločné až pětidílné, na okraji vroubkované. Listy v horní části jsou dlanitě třídílné až sedmidílné. Květy jsou pětičetné, korunní lístky vykrojené, sytzě červenofialové. Diskovité plody jsou obalené kalichem a skládají se z 19 až 25 plůdků.

Kdy a kde roste

Semena slézu maurského se vysévají v březnu do pařeniště nebo v dubnu přímo na stanoviště. Dobře snáší přesazování, někdy se také množí samovýsevem. Kvete od července do zámrazu.

Co s nímv kuchyni

Rozvinutá poupata i květy se dají konzumovat celé i s kalichem. Mladá a nerozvinutá poupata jsou vynikající náhradou kaparů. Jsou zároveň jemná i dost pevná. Stejně jako poupata se dají nakládat i mladé plody velmi často označované jako „chlebíčky“.

Nakládaná poupata se hodí do nejrůznějších receptů studené kuchyně. Nakládané plody jsou kompaktnější, a tak jsou naopak dobrou přísadou v rámci teplé kuchyně. Oživí dušenou zeleninu, nejrůznější variace na ratatouille, kuskus nebo nezahuštěné tmavé omáčky, respektive masové šťávy.

Květy jsou nádherná, ale choulostivá dekorace. Budou se stejně dobře vyjímat na dortech jako na slaných jednohubkách.

Díky své jedinečné barvě se dá sléz maurský používat i sušený. Sušené květy přidané do kontrastních studených nebo teplých pokrmů zanechávají intenzivně zbarvené stopy. Krásně se vyjímají v rýži, bramborové kaši a krémových polévkách, například dýňové.