Milí blažení kytkožrouti, doufám, že pokud jste zasedli k počítači, tak Vaší nejlepší činností právě teď bude čtení mého novoročního projevu. Hromady blahopřání, které plní Vaši schránku počkají, teď si přečtěte něco o jedlém kvítí a býlí v lednu.
Tento měsíc se zdá být pro kytkožrouty druhý nejhorší, hned za tím, co právě minul. Ale není to tak. Zdánlivě zmrtvělá země v sobě opatruje cibule, cibulky a cibuličky, které zjara bujně vyraší a už teď vystrkují podzemní výhonky. Některé to nemohou vydržet a už se derou ven. To je zobrazeno na poněkud morbidní ilustrační fotce, kterou jste si doufám před čtením rozklikli.
A čím se dříve lidé zabavovali? No přece louskáním fazolí. Tyto plody mají nejrůznější poselství. To mystické říká, že semena skrytá v lusku připomínají embrya a tím pádem ztělesňují radostné klubání nového roku. Z pohledu výživy jsou náhražkou masa a tudíž dobrou surovinou, kterou můžeme zařadit po vánočním hodokvasu. Pověra, že novoroční konzumace čočky přináší blahobyt, vznikla až o dost později. A protože doma nejspíš nemáte hromady suchých fazolových lusků, tak louskejte třeba ořechy. Je krásná a klidná ruční práce na stále ještě dlouhé večery.
1. Snad jste uhodli, že na obrázku je česnek viničný (Allium vineale). Nebude tak těžké ho najít, protože tráva je tuto roční dobu opravdu zvadlá a jeho stonky směle trčí vzhůru. Jeho pikantně pažitková chuť doplní fazolová jídla (studené saláty, teplé polévky nebo variace na chilli con carne). Že se této rostlině říká divoký šnytlík a je jednou z nejoblíbenějších kořistí na našich prvních výpravách za jedlým kvítím a býlím, vy čtenáři květožravých zpravodajů víte. Za další dva zimní měsíce řádně zesílí, ale ještě nebude dřevnatět. Takže do něj.
2. Není už čas vytáhnout tu levandulovou marmeládu, kterou jste si vyrobili v listopadu? Jasně že, je! Už bude pěkně odleželá. Všechny chutě se pěkně propojily. Nabízím dvě možnosti, jak s ní naložit; snad ji nemáte moc sladkou. Pikantní tóny levandule dobře ladí s černou čokoládou, takže šup s ní do nějaké „černé buchty“ – tím se myslí jednoduchý, nepříliš kořeněný perník c čokoládou polevou či něco podobného. A pak je tady francouzské využití – dejte si ji k nějakým sýrům, které Vám nahradí dezert nebo budou jen takovou „mezijídelní mňamkou“. Dobře doplní sýry tvrdé žluté (tzv. ementálského typu), zrající (třeba romadur) nebo ty s bílou plísní. Méně dobrá je k čerstvým nebo modrým. Sýry je třeba nechat temperovat při pokojové teplotě hodinku až dvě a marmeládu podávat naopak studenou. Vyvážený chuťový akord tkví i v rozkmitu teplot.
3. A už můžete myslet na jaro. Vy, kdo máte zahradu, se můžete prohrabovat na e-shopu nabídkou semínek. Některá se dají (nebo dokonce mají!) vysévat už teď, protože pro zajištění klíčivosti potřebují přemrznout. Praktikující zahrádkáře už obvykle svrbí v lednu ruce, aby už už mohli na parapety svých bytů vysévat papriky a rajčat. A, vy kdo nemáte zahradu, nebojte se začít plánovat terénní semináře.
Užívejte s radostí, už za měsíc budou vylézat svišti z nor a čichat, jak daleko je jaro.